Ztráty paměti

„Ta dnešní mládež se snad zbláznila,” stěžuje si stará Mlynářová tetě Slepičkové. „Utratí celé kapesné za pogy jenom proto, aby je pak mohli hodit do popelnice!”

Děda je tázán, co je příčinou toho, že se dožil sta let.
„Abych řekl pravdu, je to tím, že se nepodařilo zjistit, kdo zabil klenotníka z naší ulice!”

„Dědo, máte počítač?”
„Mám, zdědil jsem ho po nebožtíku tatínkovi.”

Děda je s babkou na procházce v lese a musí si odskočit. Když dlouho nejde, babka na něj volá: „Co tam děláš, dědku? Ty tam snad po sobě hledáš to hovno!”
„Ale ne, to už jsem měl dvakrát v ruce. Brejle nemůžu najít!”

Proč lidi stárnou a umírají?
Protože se opičí po ostatních...

Starý penzista má na konci své velké zahrady krásné udržované jezírko a okolo něho vysazené ovocné stromy. Jednoho letního odpoledne se rozhodne, že si nasbírá čerstvé ovoce. Vezme si plastový kbelík a jde k jezírku. Jakmile však dorazí na místo, zjistí, že se v jezírku koupe pět nahých mladých slečen.
Slečny se při spatření starého pána shluknou do středu jezírka a ponoří po krk do vody. Po chvíli jedna volá na dědu: „Tak co, přišel jste nás očumovat a teď čekáte, že vylezeme z vody, vy úchyláku?!”
Na to děda zamává kbelíkem a s nevinným úsměvem odpoví: „Ne, ne, přišel jsem nakrmit aligátora.”

„Oblékej se,” upozorňuje ve vlaku svého otce paní Vaňková, „už jsme tady.”
„Já vím,” odvětí důchodce, „ale kde?”

Churavá babička se belhá parkem, když tu se najednou před ní objeví dva zloději v ošuntělých šatech. Namíří na ni pistole a zakřičí: „Peníze, nebo život!”
Stařenka se po nich rozmáchne holí: „Čert aby vás vzal, vy grázlové! Co jsem na světě, takové drzé žebráky jsem ještě neviděla!”

Čtyři fáze života:
1. Věříte na Santa Clause.
2. Nevěříte na Santa Clause.
3. Hrajete Santa Clause.
4. Vypadáte jako Santa Claus!

„Díky za ten letní čas,” pochvaluje si děda, „mohu si dvakrát ročně šoupnout - alespoň ručičkami u hodinek!”